"Já nevím, co Vy s těma dětma?" zeptal se mě podivně vypadající Maďar na ještě podivnější ubytovně. Tahle ubytovna leží mezi nádražím, továrnou a márnicí. Nedávno se mě tam jedna feťačka pokusila dát pěstí a také mi tam ukradli nové kolo, takže ač nerada, snažila jsem se Maďarovi slušně odpovědět: "Beru děti ven, do zoo, do bazénu, na výlety, do kostela..." "To je dobré, mám děti i vnoučata v Maďarsku i Rumunsku." Pokračovala konverzace dál. Pak Maďar vytáhl peněženku a dal mi dvě stovky. Upřímně řečeno mě silně vyvedl z míry. Peníze jsou samozřejmě fajn a pokud byste chtěli následovat příkladu tohoto uvědomělého dědečka a posílat nám třeba měsíčně 200,- Kč, tak nám to nejen prakticky pomůže, ale i nás to velice povzbudí v naší práci :-). Nicméně podpořit nás je možné i jinými způsoby :-). Pokud by Vás některý z nich zaujal, ozvěte se :-). V Kontach jsou o nás všelijaké údaje!