"Pracujeme za byt a stravu," chodíme spát po půlnoci, po sedmé již jsme na nohou, celý den v zápřahu, těžko najdeme chvilku na to, abychom si došli alespoň na záchod... Nejsme otroci na bavlníkových plantážích, jsme táborový vedoucí.

"Dostanu sporák..." Sdělila smutně naše úžasná Simonka. Přála si totiž od rodičů k Vánocům laminovačku, aby mohla lépe připravovat didaktické pomůcky pro doučování našich romátek. No a rodiče ji dali sporák...

"Já mám Bůcha rád!" Románek to nemá lehké. Je mu 8 let a doma ho neučí jen pěkné věci. Občas krade, občas lže, svojí ženu prý mlátit nebude a Bůcha - toho má rád. Románek má před sebou ještě mnoho velmi vážných bojů a rozhodování oproti kterým fakt, že neumí skloňovat je naprostá podružnost. Chceme stát při něm, až ty boje bude bojovat a ty rozhodnutí dělat! Máme plán se věnovat i tomu skloňování: náš nový projekt Moje milovaná škola se ale zatím jen v bolestech rodí :-).

Bez Vás by to fakt nešlo!!! Moc děkuju!!!

"Pavlo, tebe bych nikdy nevykrad!" Tímto hlubokým vyznáním mě poctil 14 letý kluk Kulda, kterému jinak tato činnost není nijak cizí. Takže přidat se k nám se opravdu vyplatí!

"Taky chci tu hvězdu!" Ve filmu Útočiště vážený holandský hodinář nosí židovskou hvězdu, aby tím osobně protestoval proti stigmatizaci židů za druhé světové války. Když na mě několik statných mužů v bazénu pokřikovalo, ať s těmi cikány vypadnu, tak jsem pak ve sprše brečela z bolesti, co všechno ty moje děti musí od malička snášet. Když v relaxačním bazénu plavaly bílé děti, nikomu to nevadilo, když jsem tam přišla s romátky (měla jsem zrovna sebou nadstandartní počet dobrovolníků, takže jsme byli 4 plavci na 8 neplavců) a chtěla se tam s nimi 15 min. zdržet, byl velký problém. Přišel mi osobně vynadat ředitel bazénu. Obdivuji osobní statečnost holandského hodináře a nevím, jestli bych já vydržela to, co ty moje děti...